Zimní putování Českou Kanadou

Krocánkův memoriál

V pátek jsme se nejprve sešli na vlakovém nádraží, odkud jsme se vydali vstříc dobrodružství do jednoho z neprobádaných míst naší republiky, do odlehlé České Kanady. Naše putování začalo v Kunžaku. Zde jsme se setkali s našimi společníky z Jeníkova a postupně začali hledat vhodný prostor k postavení našich přístřešků. Po relativní chvilce jsme objevili ideální místo, rozdělali tábor a postupně ulehli k hlubokému spánku. Nadcházející den jsme si dali na čas. Vstávali jsme až kolem osmé a další cca. hodinu a půl, nám zabralo naše až zoufale pomalé balení a snídání. Ze všeho nejdřív jsme podnikli výstup na Vysoký kámen a dále jsme jen procházeli okolní vesnice, ve snaze se přiblížit našemu vytouženému cíli, kterým bylo přespání v ŘAPÍKU- řadovém vojenském opevnění podél hranic. Bohužel k naší smůle, jsme sice některé našli, ale byly (ty bunkry) buď polorozpadlé, nebo v nich bylo až žalostně málo místa. Zkrátka nebylo v nich možné přečkat noc. Nakonec jsme zvolili mnohem lepší variantu, jež na sebe nedala dlouho čekat. Našli jsme totiž naprosto fantastické místo, kde byla hračka vztyčit naše přístřešky. Náš společně strávený čas u plápolajícího ohně byl věnovaný Krocánkovi, který nás před rokem náhle opustil. Vzpomínali jsme na jeho věčný klid a spoustu legrace, kterou jsme s ním měli tu čest zažít. Atmosféru odlehčily až naše vtipné příhody. Brzy k ránu jsme se po předchozí domluvě rozdělili na dvě skupiny. Budějovická část se odvážila vstoupit na území Rakouska a ta druha šla přímo do Nové Bystřice. Tam jsme se opět všichni shledali, nastoupili do úzkokolejky mířící až do vzdáleného Jindřichova Hradce a odsud rovnou až domů. Pokud se chcete dozvědět více, není nic jednoduššího, něž se mě nebo kohokoliv jiného kdo se účastnil výpravy zeptat. Nezapomeňte se podívat na fotky v galerii.

 | 1 |